Filmy z Filmové

Chvíle, na kterou jsme všichni čekali, skutečně přišla.
Roverská televize ZarachTV letos uzavřela exkluzivní smlouvu s VAFU (Vlčí akademií filmových umění) a jako jediný televizní kanál přenáší na Vaše obrazovky soutěžní (i jiné) snímky, jež se letos účastnily soutěže o exkluzivní cenu Raracha ve Slivicích!

Přejeme příjemnou podívanou a těšíme se na Vaše ohlasy.

Ragtime

Scoutland

Scoutpark

Zápisy z Filmové výpravy

Filmová výprava, která začala naším příjezdem do Milína a následně pochodem do Slivic, se postupně začala vyvíjet ve velmi zajímavou výpravu...
Jakmile jsme došli k Faře u hřbitova a zabydleli jsme se, dali jsme si večeři, žblebt. Po večeři z domova se šla hrát hra, která spočívala ve zkoušce, jestli dovedeme natáčet a stříhat film... Ale místo natáčení kamerou jsme natáčeli Ragtime. Nestříhali jsme na počítači jako normální lidi, ale stříhali jsme papír... Aby to ale nebylo tak jednoduché, museli jsme filmovat a stříhat jen jednou rukou. Praváci levou/Leváci pravou. Za spolupráce se skupinkou, jsme nakonec úspěšně natočili provázek a vystříhli reklamu na náš žůžo legendární film.
Večer ale neskončil touto hrou.. Převlékli jsme se do masek, které jsme si měli vzít sebou, na př: arab, hoper, rybář nebo slepec a večer pokračoval. Začal konkurz na film, z něhož se nakonec, po filmování a dobré úpravě vedoucích, stala velmi komický krátký film.
Druhý den ráno, tudíž v sobotu, jsme začali taneční rozcvičkou. Po vydatné snídani, kterou jsme si sami doma upekli, nám zadali úkol. Ten se skládal z napsání scénáře a následného natočení filmu. Po skupinkách jsme se začali domlouvat na průběhu našich filmů. Po svačině jsme se znovu odebrali natáčet. Po obědě, ke kterému byla čína, mimochodem vynikající, jsme šli, nečekaně, znovu natáčet.
Při natáčení vzniklo slovo JUJ který vytvořila Adéla, Adý, Adélka (je to jedna osoba) Potom jsme ty filmy dokončili a sestříhali na compu bez nůžek. Večer se ty filmy pouštěly a byly nějaký soutěže. Po filmech se předávaly ceny za nejlepší film, herce/herečku, scénář a výkon v Ragtimu. Po rozdání cen se muselo jít spát.
Pak byla neděle a hned ráno sme hráli hru kde sme byli celebrity a museli sme si koupit rohlíky aniž by nás někdo viděl. Když sme to dohráli tak se vyhlásily výsledky a pak bylo psaní tohodle tentononcu.hing
(Adélka, Božíček, Filip)

Psalo se 2.března 2012, 16:15 a my jsme se ve složení hnědých šátků sešli pod ex-hodinami. Tentokrát jsme zamířili do Holubích hor (Slivice). Jako dopravní prostředek jsme zvolili autobus. Tramvají jsme dojeli na Smíchovské nádraží a vyčkali na odjezd. Když autobus konečně přijel, nasedli jsme a zhruba hodinu jsme jím jeli. Dojeli jsme do ne moc velké vesničky a pěšky šli do ještě menší. Trochu nás zarazilo, že jsme se zastavili právě u hřbitova. Zděšení opadlo, když jsme zjistili, že budeme ubytováni na faře, která měla vzhled menší vily. Tady jsme se pustili do večeře, kterou jsme si přivezli z Prahy. Následovala prohlídka, k nejzajímavějším objektům patřilo zrcadlo, při pohledu do něj se do roka vdáte a budete mít 3 děti. Hned po něm sklidilo obrovský úspěch křeslo, ve kterém seděla Julia Roberts. Po prohlídce se zahrála rychlá hra, kde jsme se naučili točit, stříhat a propagovat svůj „trhák“. Když už jsme byli o něco zkušenější přišlo na řadu to, na co jsme se všichni těšili nejvíce! A to samotné natáčení. Všichni jsme se oblékli podle své role, kterou nám zadali už v Praze a mohlo se začít! Točil se krátký němý film ve stylu grotesek. Jelikož už byl čas k spánku tak jsme si vyčistili zubiska a zalezli do spacáků.
Odbila devátá hodina ranní a do pokojů vtrhli vedoucí s nepříjemným budíčkem. Donutili nás vylézt z vyhřátých spacáků a vyrazit na rozcvičku. Rozcvička byla doplněna hudbou, a naučili nás pracovat s opravdovou kamerou. Poté následovala námi napečená snídaně .Po snídani nám zadali bojový úkol :Natočit vlastní film za spolupráce s vysloužilou hollywoodskou hvězdou. Rozdělili jsme se na dvě skupinky a vymýšlení filmu mohlo začít. Zbytek celého dopoledne se natáčelo až na krátkou pauzu na svačinu – puding. K obědu byla čína s rýží. Abychom si oběd zpestřili tak jsme se najedli venku. Po obědě byl poledni klid a po něm se pokračovalo v natáčení. Když byly filmy hotovy, bylo na řadě stříhání a jiné úpravy filmu. To už se chýlilo k večeru a byl čas se obléct do svátečního oblečení.
Filmový festival byl zahájen soutěží v poznávání filmů. Následně jsme zhlédli námi natočené filmy, proběhla další soutěž a byl nám puštěn němý film z pátku. Byly nám rozdány hlasovací lístky a hlasovali jsme v mnoha kategoriích. Po krátké pauze na občerstvení , o které byly spočteny hlasy , následovalo vyhlášení na které jsme se všichni tolik těšili. Při pohledu na hodiny jsme se až zděsili, jak rychle to uteklo a že už je čas jít na kutě.
V neděli nás opět zbudili vedoucí ,ale nenutili nás jít na rozcvičku. Poslali nás dolů do jídelny , kde nám byla dána snídaně a puštěn zábavný serial.Po dvou dílech jsme si šli dobalit poslední věci . Pak už jsme jen psali kroniku.Nyní už je oběd.

(Arsim, Elí, Honza, Marek)

Výprava do země v daleké dálce

Se světluškami a vlčaty jsme se o víkendu vydali na výpravu do Země v daleké dálce. Že je tato země opravdu daleko, nám dokázala už několikakilometrová cesta z nádraží do místa ubytování. Všichni však statečně šlapali a tu dalekou dálku překonali.

Hned po příjezdu se nám do rukou dostalo oznámení o zmizení malého Bo Vilhelma Olssona. Duch z láhve nám pak prozradil, že chlapec je u svého otce krále v Zemi v daleké dálce, a že se ve skutečnosti jmenuje Mio.

Druhý den jsme hned po ránu poznali Miova nejlepšího kamaráda Jum-Juma a hráli si s ním na schovávanou v Růžové zahradě, tatínek král nám věnoval koně Miramis, poznali jsme pasáčka Nona, který nám daroval píšťalku, dostali jsme plášť od Nonovy babičky a zjistili jsme, že nejlepším jídlem je chléb, co tiší hlad (i když my si k obědu dali taky buřtík).

Jak se připozdívalo, ukázalo se, že si nemůžeme jen hrát, ale musíme s Miem zachránit Zemi v daleké dálce před zlým rytířem Katem, který unáší malé děti a působí zlo nevinným lidem. Studna, která za večera šeptá, nám zjevila zašifrované proroctví: ?Byl jednou jeden královský syn, který jel na svém koni za měsíčního svitu krajinou. Projel Temným lesem chlapec královské krve na bílém koni se zlatou hřívou, kterého doprovází jeho nejlepší přítel.? A tak jsme se i my vydali na cestu do Země na konci světa, abychom zabránili rytíři Katovi v páchání dalšího zla.

Nejprve nás s Miem, Jum-Jumem a Miramis čekal Temný les, kde jsme navštívili tkadlenu. Ta nám našila do pláště od Nonovy babičky kouzelnou podšívku, která se nám později měla ještě velice hodit! Když jsme pak přijeli do Katovy říše, hned jsme pomohli hladovému Enovi. Od něj jsme se dozvěděli, že musíme do nejhlubší jeskyně Nejčernější hory pro meč, co rozetne kámen a tím můžeme zlého rytíře Kata se srdcem z kamene přemoci. A tak jsme se vydali na cestu Mrtvým lesem, kde jsme se museli schovávat před Katovými špehy, úkryt nám nakonec poskytla i Nejčernější hora. Byla opravdu černá, byla v ní dokonce taková tma, že jsme se všichni ztratili. Naštěstí jsme se ale pomocí zpěvu zase našli, tak jako Mio s Jum-Jumem díky píšťalce od Nona.

Ke kováři pro meč už musel každý sám. V nejhlubší jeskyni byla tma, kterou se nesly nejrůznější skřeky, i přes to se statečné světlušky a nebojácná vlčata nebála a každý získal část meče. Z nich jsme společnými silami ?ukovali? meč, co rozetne kámen.

Hned ráno jsme se přes rozbouřené moře vydali ke hradu rytíře Kata, jenže tam nás chytili jeho špehové, zavřeli nás do vězení a sebrali nám meč. Ale my, ani Mio, jsme se nevzdali a pustili se do posledního boje. Nebylo vůbec jednoduché projít kolem stráží, získat zpátky meč a utkat se s Katem. Kato totiž o svůj život a vládu bojoval velmi urputně. Nápor tolika odhodlaných bojovníků však nemohl vydržet a tak se nakonec Adamovi podařilo Kata přemoci.

A tak se nám i Miovi podařilo zbavit Zemi v daleké dálce zlého rytíře Kata a mohli jsme se vrátit domů k rodičům.

A kdo byl vlastně nejúspěšnějším členem výpravy, který za svou snahu postupně získal dokonce osm chlebů, co tiší hlad a pět vod, co tiší žízeň? No přece Vláďa!

Vlčí hory - informace pro přihlášené

Lyžařský výcvik se skautem 2012

Datum: 15.-18. března 2012 (čtvrtek až neděle).
Místo konání: Liberec-Hanychov, Ještěd.
Sraz: ve čtvrtek v 17.00 na hlavním nádraží v hale po pravé straně vedle nových eskalátorů.
Návrat: v neděli v 16.40 na hlavním nádraží přímo u příjezdu vlaku R 1145 (z Turnova).
Celkový poplatek zahrnuje jídlo, ubytování, dopravu tam/zpět, 2 dny lyžování za zlevněné jízdné: 1400 Kč.

Věci s sebou:

• čtvrteční večeři (studenou);
• lyžařské náčiní: sjezdové lyže a hůlky v textilním obalu, lyžáky, lyžařské brýle + velmi doporučujeme helmu; vhodné oblečení na sjezdování (lyžařská bunda a kalhoty, čepice, rukavice, jägerovky, silnější ponožky atd.), věci na převlečení "na doma";
• lžíci (ešus ani další nádobí není třeba), ručník+mýdlo, přezůvky, baterku;
• nezapomenout tužku, papír, šátek, ostatní věci na dvoudenní výpravu (včetně spacáku, karimatka ani hadráky nejsou potřeba);
• na srazu vybíráme doplatek 1100 Kč; léky, jsou-li třeba;
• jedeme v kroji.

Důležité informace:

Všechny věci (vyjma páru lyží) je nutné zabalit do jednoho zavazadla-batohu.
Řádně zabalené lyže můžete donést do Vodárenské věže ve středu 14.března mezi 18.30 a 19.30, odvezem je na místo autem.
Uvolněnku do školy, je-li třeba, Vám vystaví Peťa - Petr Neumann, napište mu na e-mail peta_@centrum.cz nebo napište smsku na 728 759 445.

V případě nepříznivých sněhových podmínek si pořadatelé vyhrazují nárok na změnu programu.

do|Střih

Jak všichni účastníci Filmové výpravy souhlasili, sejdeme se ještě na dostřih našich výtvorů v úterý, v době schůzky skautů. Bohužel, vzhledem k našim školám a časům, nemůžeme se sejít dříve, jak jsme původně navrhovali; můžeme ale sezení pro zájemce protáhnout, bude-li třeba.
Ještě jednou prosím potvrďte svoji účast na doodlu.
Odkaz už funguje!

Sašo a Pepo, můžete přijít, máte-li zájem, jinak jste omluveni.