Vánočice s mimozemšťany

Kdy a Kam:

09.-11.12.2011; Povrly

Sraz:

pátek 16:30 pod ex-hodinami

Návrat:

neděle 17:00 tamtéž

S sebou:

320 Kč, páteční večeři, spacák, karimatku, všechno jako na zimní vícedenní výpravu (teplé oblečení, přezuvky, pyžamo, hygiénu, KPZ, šátek, uzlovačiku, papír, tužku, hadráky...), plavky, ručník, oblíbenou ozdobičku na vánoční stomeček, trochu cukroví, dárky pro kamarády, ozdobičky na stromeček pro zvířátka (jablíčka, mrkev, loujové koule... připravené už přímo na pověšení), vlastní (nebo rodinnou) fotku 10x15 cm (nějakou pěknou, nevrátíme jí v původním stavu, ale ani jí nechceme jenom tak pro nic za nic ).
Nepotřebujeme s sebou nádobí ani mobilní telefony a ostatní elektroniku.
Jedeme v kroji!
Seeya

Kdo jede?


Jára


Halloween s Einsteinem (26.11.2011)

Sobota ráno, zima zalézá za nehty a my stojíme před Věží u neznámého hrobu. Díky naším vědomostem a schopnostem hbité dedukce i indukce odhalujeme, že zde není pochován nikdo jiný, než Albert Einstein, světoznámý fyzik německého původu, držitel Nobelovy ceny z a fyziku z roku 1921, autor teorie relativity a vynálezce mechanismu atomové bomby, před jejímž sestavením ale nakonec varoval i vládu USA.
Ukazuje se, že jsme byli pověřeni tajnou ruskou státní organizací speciálním úkolem. Máme k dispozici recept na Elixír nesmrtelnosti, je však velmi pravděpodobné, že je nebezpečný a jeho použití by mohlo mít nedozírné následky na celé lidstvo. Základ jeho receptury sestavil právě Albert Einstein. Naším úkolem se tedy stává oživení tohoto věhlasného vědce. Kdo jiný by nám mohl podat přesnější informace, že?
Naše mise začíná ve Stromovce setkáním se Smrtí, kterou musíme přesvědčit o tom, že jsme již zemřeli, abychom tak získali její černou duši. Zahrávat si se smrtí ale není jen tak. Padá na nás trest, který nám znepříjemňuje celou cestu. Někteří z nás jsou slepí, jiní nemohou hýbat rukama, či dokonce mluvit.
To už se nás ale ujímá náš průvodce podsvětím, Krysař, a nám nezbývá nic jiného, než vydat se na cestu a sehnat všechny ingredience na lektvar.

Seznam je více než podivný:

  • Pavoučí nožičky
  • Myší ocásky
  • Jed z hadího zubu
  • Ježibabí vlasy
  • Červi
  • Šroub z Frankeinsteina
  • Pařát slepice
  • Duše hříšníka
  • Žabí hlen
  • Prasečí rypák

Nebylo to nic snadného, mnohé z úkolů byly opravdu jen pro odvážné a otrlé. Nakonec se nám ale podařilo naplnit kotlík všemi ingrediencemi. Dokázali jsme, že jsme již připraveni k návratu do života, a že jsou naše duše opět čisté, za což jsme získali bílou a lehkou duši Života.
Lektvar se vařil v krvi a receptura byla velice prastará, složitá a navíc napsaná v azbuce na starém pergamenu. Poslední krok byl pronesen s kouzelnou formulí ?Lorem impsum claviculla lupus?.
Věřil tomu málokdo, ale stal se skutečně zázrak! Po podání lektvaru kostlivec skutečně ožil! Herr Einstein se nám ukázal v celé své kráse, a nechal se slyšet, že by hazard s lektvarem nedoporučoval. Jeho účinek je totiž jen dočasný a jeho časté používání může být nebezpečné. On si však svůj krátký návrat do života naplánoval přesně na den 26.11.2011. Doslechl se totiž o báječném večírku, na který nás hned také pozval, a který byl na jeho počest překřtěn na "Albertovy oživeniny".
Na památku jsme všichni obdrželi Einstenův autogram, a někteří šťastlivci se s ním stihli i vyfotit.
S nesmrtelností už si raději zahrávat nebudeme!



Bája


Expedice za Zlatovláskou

Chtěli byste ruku princezny Zlatovlásky? Tak to už je pozdě! Tu jsme totiž získali my!
Přes počáteční štrapáce s přebíháním mezi zmatenými řidiči autobusů (kvůli nám posílili spoj :-) ) jsme se (všichni!) šťastně dopravili do Jablonce nad Nisou a po ubytování v obří skautské základně a večeři nic nebránilo tomu, abychom se spolu s Járou Cimrmanem ponořili do světa pohádek. Vzali jsme to z gruntu a nejdříve jsme pohádky pečlivě sbírali a reprodukovali (stejně jako Božena Němcová a bratři Grimmové, přestože na to byli dva :-) ). Potom jsme se posílili spánkem (mladší dříve, starší po povídacím a přemýšlecím programu, velká pochvala kluci!) a pokračovali až v sobotu ráno, kdy byla na řadě výroba dárku pro pana krále, tatínka naší budoucí nevěsty, Zlatovlásky.
Nutno přiznat, že nám trochu sklaplo, když jsme zjistili, že princezna nemá zlaté vlasy, útlý pas, malou nožku ani ňádra dmoucí a že je z ní kus chlapa (to všechno zavinil zlý obr Koloděj), nakonec jsme se ale oklepali a přijali jako fakt, že ji budeme muset vysvobodit a proměnit zpátky, a proto jsme se vydali na záchrannou výpravu. Ke svému štěstí jsme cestou narazili na Krátkozrakého a pod jeho vedením jsme to vzali přes děda Vševěda pro radu. Běda běda, chtělo to dříve řádnou poradu. Museli jsme mluvit v rýmu, ať už sami nebo v týmu. Jak Zlatovlásku proměnit? A jak udělat, aby sklerotický děd neztratil nit? :-) No, vše jsme zvládli s grácií - vymysleli básně, pochytali trpaslíky, kteří, potvory, nám vlezli všude, zjistili, že to, co k proměně potřebujeme, je kouzelný obrův prsten a když už jsme byli na té záchranné expedici, zašli jsme si na bobovou dráhu (ze které k naší velké radosti nikdo nevypadl) a zaskákali si na trampolíně. Navíc cesta vedla celou dobu pěkným lesem a krásně svítilo sluníčko.
Před večeří jsme dorazili jednak zpět na základnu a jednak k obru Kolodějovi. Ten chtěl, abychom se nejdříve vzájemně posolili (právě před tou večeří), my jsme však jeho lest prokoukli a místo toho přemýšleli, jak mu vyfouknout kýžený prsten.
Zkoušeli jsme hrubou sílu, to nepomohlo. S mýdlem to vypadalo nadějněji, ale stáhnout obrovi prsten bylo stejně složitější než namydlenýma rukama ořezat pastelku, otevřít fixu, láhev nebo odolat tahu nepřátel :-) Naše eso v rukávu měla být cibule, nakonec jsme ale i přes chleby, lžičky, brýle a zavřené oči plakali dřív než Koloděj, tak jsme usoudili, že to opravdu budeme muset vzít přes ženský a přišla na řadu obryně Stáňa v podání našich dětí :-) A ejhle, prsten byl náš! To už ale bylo pozdě večer, takže mladší opět šli spát a starší tentokrát předvedli príma improvizované herecké výkony a proměnu Zlatovlásky jsme si nechali na ráno.
Neděle probíhala ve znamení malých her, zbytku fotbálkového turnaje, úklidu a samozřejmě toho nejdůležitějšího, proměny princezny Zlatovlásky :-) Kdo u toho nebyl, těžko tomu uvěří, my jsme však byli svědky hned tří zázraků na otevřené scéně. Rozhodně to stálo za vynaložené úsilí, Zlatovlásky byly kočky :-)
A kdo to celé vyhrál a získal ruku princezny Zlatovlásky a zuby děda Vševěda?
No přece (na výpravě čerstvě třináctiletý) skaut Honza! Gratulujeme!

Market


Výprava se Žofkou (21. - 23. 10. 2011)

Že je v Zoologické zahradě legrace nemůže po tomto víkendu zapřít žádná z nás. Žofka, která s námi trávila celou výpravu, je totiž vážně holka do nepohody. S její pomocí jsme si zvládly všechny společně nakoupit, upéct si pizzu k večeři, obstarat si svačinku, vystopovat ztracená zvířátka (jako důkaz jsme si přivezly odlitky stop), poznat je a vrátit všechna do správných klecí (aby neměl pan Veverka průšvih u paní ředitelky, že :-). V neposlední řadě jsme odnaučily pana Levharta mlsat po nocích tuleně (dostal od nás umělé zuby), uklidily jsme si klece tak, že musel i pan Hrozivec uznat, že nás by byla na rožeň škoda, naučily jsme se běhat jako rozličná zvířátka, ukázaly jsme si, že rozcvičku můžou mít i lenochodi, a že rozhodně není špatná, takhle při neděli... A co je vůbec nejdůležitější, večer jsme se tajně scházely s ostatní zvířecí omladinou a upořádaly si maškarní ples!
Není divu, že ještě teď zní každé z nás v hlavě "Umbabá, umbabá, umba, umba, umbabá"


Bája


Mafiánská výprava (21. - 23. 10. 2011)

Poté, co byl mafiánský boss don Peru Lima v roce 1911 propuštěn z vězení a rozhodl se znovu vybudovat své kdysi slavné impérium, pozval si do své rezidence v Roudnici nad Labem (nechvalně to známé čtvrti New York City...) ty nejlepší z nejlepších, aby otestoval jejich kvality a jen opravdu schopnými gangstery doplnil mezery v řadách své rodiny.Na uchazeče o práci čekalo moho disciplín: střelba z nejrůznějších zbraní (a výroba vlastních prototypů), snímání otisků prstů na falešné průkazy FBI, pašování, pálení důkazů, únos člena ochranky banky... A to všechno byla jen příprava na hlavní akci - troufalé přepadení Goliath National Bank, během kterého jsme museli lézt bludištěm větracích šachet, překonat laserovou síť, otevřít hromadu zámků a přemoci ochranku! A do toho všeho tu ještě byl MUDr. Konrád Frogg, osobní psychiatr pana Limy, který rafinovanými otázkami trápil naše mozky při sestavování psychologických profilů všech uchazečů o místo... Inu, lehkými úkoly nás pan Peru Lima neurážel!



Jednalo se zase po dlouhé době o výpravu, na které jsme neměli holky a se vším jsme si museli poradit sami. Určitě to byla zajímavá (i když velice náročná) zkušenost pro všechny rádce a vedoucí, kteří se na výpravě podíleli. Pro mě určitě. I přesto, že nám občas Roudnice házela klacky pod nohy (nevařící vařič, výpadky proudu...), zvládli jsme celou výpravu se ctí, a až na jedny přezůvky, které se v New Yorku zapomněly, hodnotíme letošní Mafiánskou výpravu jako úspěšnou.


Adam